Tentokrát jsem vyrazily s vranskými skautkami a světluškami. Naše družina byla tentokrát v plném počtu včetně Andy z Brdečného.
Po pátečním dlouhém nočním pochodu na základnu jsem se vyspaly a probudily do nádherného podzimního rána. Po rozcvičce v plavkách jsme se nasnídaly (celý víkend tentokrát vařil Fíla), pak si chvilku povídaly o první pomoci a poté se vydaly na kopec kácet soušky. Po návratu jsme zjistily, že světlušky dělaly něco s tabulí na vstupní bráně a všechny včetně vedoucích se u toho nějak poranily. Naštěstí se jednalo jen o maskovačku, i když některá zranění byla namaskována velmi věrohodně. Vyzkoušely jsme si je ošetřit, a pak si u ohniště povídaly o tom, co jsme udělaly dobře a co by bylo lépe udělat jinak. Celé odpoledne jsme věnovaly přípravě slibového ohně. Večer byl oddílový sněm a zpívanda a o půlnoci složily skautský slib Sovička, Maki a Kůň.
V neděli jsme uklidily základnu, doplnily spotřebované dřevo a vyrazily k domovu. Cesta to byla dobrodružná - místo vlaků do Vraného měla v Praze fungovat náhradní autobusová doprava, ale nejela z Vršovic, kde jsme vystoupily z vlaku my, takže jsme nakonec musely jet domů MHD. Těsně se nám podařilo na Kačerově stihnout BUS, který zajížděl i na Károv a končil v Nové Zvoli. Maki s Vranskými zase těsně doběhla náhradní autobus z Kačerova do Vraného, takže jsme nakonec všechny jen s hodinovým zpožděním dorazily až domů.
